Zveřejněno 29. 9. 2012 22:20, Aktualizováno 29. 9. 2012 22:20

Na sídlišti je už dlouho strašákem rozestavěný dům v Mírové ulici, naproti ulici Pod Pekárnou. Dříve nezajištěný plotem, zohyzděný starými a poškozenými buňkami a volně přístupný dětem, dnes oplocený a částečně nahozený. Už jsem si zvykla, že nám tu dům stojí a nic se s ním neděje. Bylo by to ideální místo pro vytvoření nových parkovacích míst, kterých je na sídlišti nedostatek. Ale budiž, je to soukromý majetek, a tak by mě to vlastně ani nemuselo zajímat.

Co mě ale velice zajímá a znepokojuje, je příliv holubů do tohoto, jak my tomu říkáme, "holubího domu". Je až neuvěřitelné, za jak krátkou dobu se sem stáhlo neskutečné množství holubů z Vimperka. Holubi se procházejí po silnici, po chodnících, v trávě. Buňky na tomto domě jsou rozbité, otevřené a zastřešené, takže ideální místo pro bydlení.

Pro představu, jeden holub vyprodukuje průměrně za rok 10-12 kg trusu. Tento trus ničí fasády domů a zároveň je zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů. Mezi onemocnění nebo infekci, která je přenosná přímo nebo nepřímo na lidi je ornitóza, aviární tuberkulóza, či salmonelóza. Rovněž jsou holubi častými nositeli viru klíšťové encefalitidy. Mohou být nakaženi trichomonádami a toxoplasmózou. Nemocní či mrtví holubi se také často stávají kořistí koček, které pak následně přenášejí nákazu na člověka či jiná zvířata. Z alergologického hlediska jsou holubi významným zdrojem roztočů. Nebudu už dále pokračovat o alergii na trus, o roztočích jako je klíšťák holubí a čmelík kuří.

Lenka DOUBKOVÁ

• Pro zvětšení klikněte Pro zvětšení klikněte
• Pro zvětšení klikněte Pro zvětšení klikněte
• Pro zvětšení klikněte Pro zvětšení klikněte
• Pro zvětšení klikněte Pro zvětšení klikněte

Odpověď jsme hledali na vimperském odboru životního prostředí u jeho vedoucího Josef Kotála. Podle jeho názoru je problém poměrně složitý a z legislativního hlediska hodně nejasný:

"Zjišťujeme skutečnosti ve městech, které tuto problematiku znají, ale mnoho jsme se nedozvěděli.

Nám se podařilo zjistit tyto možnosti:
1) problematiku může řešit obec, která k problému přistoupí dle zákona 246/1992 Sb., zákon na ochranu zvířat proti týrání.Tato skutečnost vychází z metodiky pro minimalizaci zdravotních rizik, působených především městskými holuby. Zde je uvedeno, že je možno ve smyslu zákona OZT považovat synatropní zdivočelé jedince ferálních populací holubů (Columbia livia, forma domestica) zahrnout pod pojem "opuštěné zvíře" tedy zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal. To znamená, že obec k nim přistupuje stejně jako k toulavému psovi nebo kočce.
Tento způsob se mi zdá poněkud přitažený za vlasy, protože by to znamenalo permanentní odchyt. Neodstraní se příčina (možnost hnízdění) a obec pouze hradí odchyt.

2) Druhou možností je postup dle tohoto zákona:

258/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

§ 88

(1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví se při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru dokladem o pověření k této kontrolní činnosti. Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění.

To je zatím vše, co jsme zjistili. Na problematice i dále pracujeme. Mně osobně se jeví jako hlavní problém, že legislativa nepočítá s tím, že by si vlastník nechránil vlastní majetek."