Zveřejněno 13. 9. 2012 23:36, Aktualizováno 22. 9. 2012 23:01

O založení kaple Anděla strážce existuje řada pověstí.

První, a také asi nejznámější z nich, vypráví o tom, že v těchto místech zachránil anděl před hadím uštknutím malé dítě. Děcko doma příběh vyprávělo rodičům a ti potom spolu s jinými zbožnými sousedy nechali namalovat obraz s tímto výjevem a slavnostně jej umístili do kaple, kterou nechali na vrchu také postavit.

Druhá pověst vypráví o tomto zázraku: jeden zbožný voják, rodák ze Sušice, se zúčastnil války s Turky a byl nevinně obviněn, že zabil bohatého člověka. Za trest měl být zastřelen. V noci před popravou se modlil k Andělu Strážci a v modlitbách ho prosil o pomoc. V noci se mu Anděl strážce opravdu zjevil a přenesl ho na místo nad Sušicí. Protože tak nevinného zachránil před popravou, nechali lidé opět na tomto místě vystavět na památku kapli.

Třetí pověst vypravuje o zbožné a bohaté sušické paní, která se, právě vracela z poutě k Panně Marii na Svatou Horu. Protože byla unavena, usedla a usnula. Ve snu se jí zjevili andělé, kteří odháněli od města morovou smrt s kosou. Nakonec se zjevila i Panna Marie a varovala ji, aby do města nechodila, protože je tam mor. Paní prosila Pannu Marii, aby stejně jako ji, zachránila před morem i město. Stalo se tak a paní z vděčnosti věnovala část svého jmění na stavbu kaple na vrchu nad městem, kde se jí Panna Marie zjevila.

O vlastním založení kaple zachovala se listina z roku 1682, z níž vyplývá, že na stavbu přispěly dvě sušické měšťanky - Alžběta Meržková, rozená Rozacínová z Karlsperka a Rozina Polyxena Weisenregnerová z Uračova. K tomuto účelu darovaly jak finanční prostředky, tak i pozemky. Iniciátorem stavby byl zdejší kněz kapucínského řádu P. Ladislav Bilínský a kapli samotnou nechala postavit obec Sušice. 3. srpna 1683 byla nová kaple slavnostně vysvěcena.

Původně byla na vrchu vystavena jen středová kaple. Teprve až roku 1735 byla obestavěna zdí s ambity, se třemi branami a čtyřmi rohovými kaplemi. Po těchto úpravách se kapli začalo říkat Sušická Svatá Hora. Rohové kaple byly zasvěceny sv. Marii Magdaleně, Panně Marii Cellské, sv. Janu Nepomuckému a sv. Floriánovi. Ke kapli pak chodilo ze Sušice procesí v dubnu na sv. Jiří a v červenci na sv. Eliáše. Kromě toho chodily ke kapli prosebné průvody, například v době sucha za vláhu. Na věžičce v kapli byl pověšen zvoneček, kterým se zvonilo proti mračnům.

Dlouho se však sušičtí ze své kaple neradovali. V roce 1791 byla kaple na základě reforem císaře Josefa II. uzavřena, zrušena a veškeré jmění bylo zabaveno a odvezeno do Prahy. O rok později byla odsvěcená kaple ve veřejné dražbě prodána děkanu Prokopu Harrerovi. Kaple byla prodána s podmínkou, že nebude dále používána k veřejným bohoslužbám, ale pouze ke světským účelům a také, že nebude přestavěna na obydlí, protože v okolí nebyla voda. Děkan Prokop Harrer kapli na vlastní náklady nechal opravit a daroval ji sušické obci s tím, že se zde nebudou konat bohoslužby. Na opakované prosby však bylo sušickým v roce 1799 povoleno konat v kapli opět mše svaté a to jednak při procesí 1. května a jednak v září v den Anděla strážce.

Během let své existence kaple i její bezprostřední okolí procházely celou řadou oprav a stavebních úprav. Poslední významné stavební úpravy proběhly v letech 1935 - 1936. Přitom se odstranily nevhodné starší pseudorománské prvky z roku 1882. Kolem kaple byla také vystavěna terasa a zbudováno bylo přístupové schodiště.

Kaple Anděla strážce - Andělíček - tak nadále zůstává nejen půvabnou a působivou dominantou města, ale řečeno slovy spisovatele Františka Pravdy i místem, z něhož “... pase se oko poutníků na kráse krajiny sušické, jaká se jim od kaple na všechny strany otevírá...“. A kapli samotnou spisovatel Karel Klostermann přirovnal ke zlaté korunce na hlavě paní, zacloněné zeleným závojem.

Text: Mgr. Zdeňka Řezníčková, foto: archiv as